úterý 5. dubna 2011

Kopytem sem, kopytem tam

Ženy jsme zvláštní stvoření. Když chlap touží po nesmrtelnosti, jde a napíše knihu, obsadí nějakou více či méně bezvýznamnou zemičku nebo tak něco. My se zatím zavřeme v koupelně a matláme si něco na kůži. Utrácíme sta a tisíce v honu na TEN kosmetický přípravek, který z nás udělá Marylin Monroe. Brousíme se peelingy, ne nepodobny flagelantům, kteří si navrch pro zvýšení estetického dojmu vsypou do ran trochu té soli. Dehet a peří jsme dobrovolně nahradily blátem z Mrtvého moře. Nechť se ctění pánové nemýlí: JE to řehole.

Když je člověk chud, nemůže pochopitelně používat noname tekuté mýdlo a vodu. To by teda nešlo. Takže: nechce-li se vám sponzorovat nadnárodní firmy, co vyrábějí papírky na zaručeně zaručené mizení černých pórů na nose, můžete si posloužit směsí kopýtek a mléka:



Co mě osobně potěšilo ještě víc, je vaječná maska. To vezmete bílek a nanesete na ksiftík. Méně odvážné ženy po zaschnutí smyjí, odvážnější exempláře připlácnou nějaký dobře přilnavý papír, nejlépe toaletní, a věnují se hře na mumii. Po odloupání mumifikátoru nutno zpracovat žloutek, a to taktéž štědrým nánosem, který slouží hlavně k tomu, aby názorně předvedl, jak by ona jedna vypadala, kdyby zanedbala hygienu po použití MHD.


Tož, funguje to, což o to. Jen se jaksi nemůžu zbavit dojmu, že je to jak přikládat si na tvář kuřecí stehno.

... i když ani to není nic nového pod sluncem.

Žádné komentáře:

Okomentovat