středa 5. prosince 2012

Poslední článek řetězu


Když jsem byla malá, oblíbenou zábavou bylo dát trochu vydělat československé poště a zúčastnit se posílání řetězových dopisů nebo pohlednic. Co rok mi došla lákavá nabídka, slibující, že když odešlu na pět, sedm, deset adres text přesného znění, tak potom dostanu další neurčitý počet pohlednic či vyhraju ve státem povolené loterii. Koníci na obrázku byli pěkní, ale protože jsem člověk líný jako veš, nikdy jsem to dál neposlala. Kupodivu jsem nezahynula, jak mi prorokovaly některé chmurnější předpovědi. O sedmi letech neštěstí by se, pravda, spekulovat dalo, ale zas kdo ví, co za nima vězelo. Nevyhrála jsem taky nic, ale to přičítám prostému faktu, že jsem nesázela.

Neméně oblíbenou zábavou současnosti jsou jakési řetězy, v nichž má člověk na sebe něco prozradit a poslat to dál. Cesta na poštu se na mně nežádá, tak já vám to teda řeknu, ať se máme na dívčím pyžamovém dýchánku vo čem bavit.

Pravidla:
1. řekni o sobě 11 zajímavostí
2. zodpověz 11 otázek od blogerky, která Tě nominovala
3. vyber 11 blogerek, které nominuješ (pod 200 followerů) (neaplikováno)
4. vymysli 11 otázek pro nominované blogerky (neaplikováno)
5. neoznačuj tu, která označila Tebe (to by se vám tak hodilo!)


1. Jsem nedůsledná. Proto sice napíšu tenhle post, ale dál to nepošlu. On to jistě obstará někdo jiný.

2. Jsem osoba plachá a sociálně nezdatná. Když mne maminka poslala v šesti letech pro rohlíky, ruku bych si radši uřízla, než bych se optala, zdali jsou čerstvé. Stejnou příčinu mělo to, že jsem na vysoké škole vlastnila pět průkazek do pěti různých knihoven jen proto, že do té, která měla v podstatě všechnu požadovanou literaturu, jsem se bála jít.

3. Chápu Petru Paroubkovou, která na Jirkovi ze všeho nejvíc obdivovala sexy mozek. Vážně! Všichni muži, které jsem kdy milovala, byli pracující inteligenti, nebo aspoň inteligentní pracující. Původně jsem si chtěla myslet, že to o mně svědčí něco hezkého, ale poměrně nedávno jsem přišla na to, že je to úplně obyčejně samiččí. Akorát místo kolem lovců kroužím kol šamanů, princip - zajištění zdrojů pro hladová ptáčata - je v podstatě stejný.

4. Jsem nerozhodná. Ráda bych seznámila veřejnost s tím, jaký je můj nejoblíbenější film, nejoblíbenější kniha, nejoblíbenější jídlo a několik dalších nejoblíbenějších věcí, ale nemůžu se rozhodnout.

5. Nejsem si úplně jistá, že jsem vsazena do správného těla. V době, kdy kulminovala popularita knihy Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, jsem ji zabavila mamince z nočního stolíku a vyhotovila v ní obsažený test. Na škále 0 - 300, kde zhruba do sto padesáti dleli muži, pak nějaké to přechodové pásmo a třístovka byla esencí mestruační hysterie, jsem dosáhla pěkných sedmdesáti bodů. Říkejte mi Hugo. Ale mapy si natáčím a parkovat potřebuju na místě, kam se jinak vejdou dvě tři dodávky.

6. Docela dlouhou dobu jsem vlastnila pouze jediný pár bot. Nyní jsem již plně emancipována, a úspěšně vytlačuji Nejslawnějšího z botníku i z komory.

7. Jsem zapomnětlivá. Nepamatuju si data, jména a žel, ani tváře. To, že se každému představuju třikrát, mi zaručuje oblíbenost ve všech kolektivech. Narozeniny podržím pouze vlastní, a i na ty jsem dokázala několikrát zapomenout.

8. Nejsem oblíbena rostlinami. Zatím jsem dokázala uhubit všechny, co jsem si kdy pořídila. Drží pouze ibišek a dvě dužnaté věci, které mi do domácnosti vložila tchýně. Dužnaté věci prokazují svou pouštní povahu, ibišek se zdá být pouze potměšile odolný.

9. Neběhám. Nikdy. Maximum, k čemu jsem ochotná, je mírně zrychlený krok.

10. Nejlíp jsem své peníze investovala, když jsem za sedm korun koupila tohle.

11. Nic z tohohle mi vlastně nepřipadá zvlášť zajímavé. Zajímavé je přistání mimozemšťanů. Lov tygrů. Práce pro Člověka v tísni. Ale když holt malý šedý jsem neviděla, záchranu hladovějícího světa podnikám zřídka a výhradně prostřednictvím bankovního účtu a lovit tygry mi kvůli jednomu postu připadá jako neúměrná námaha, nezbývá, než se spokojit s tím, co je.

11 otázek:
1. Nosila bys někdy/Proč nosíš krátké vlasy?
Nosila jsem. Po vzoru Magdy Vašáryové jsem zkracovala a zkracovala. Pak na mě jednoho dne přišla touha být něžnou blondýnkou, ale barvený černý porost tomu nějak nechtěl rozumět, takže jsem vypadala spíš jako skunk. Vzhledem k tomu, že jsem tehdáž ještě chodila mezi lidi, šlo to dolů strojkem a u tohoto modelu jsem setrvala několik dalších let.

2. Co vám doma viselo na zdech, když jsi byla malá?
Příbuzní. V rámečcích, nikoliv pouze na skobičkách. A nějaké obrazy nevalné umělecké hodnoty, avšak jistě o to větší hodnoty citové. Neutkvěly mi. On mi vůbec zásadně utkvěl pouze jediný obraz, a to ten, na němž se nachází oběšený kněz a několik zvídavců. Vzhledem k tomu, že se tento nachází ve vatikánských sbírkách, bylo by poněkud náročné chtít ho domů.

3. Dokonči věty: Vždycky jsem chtěla …
... strávit život v kavárně s neutuchajícím přísunem cigaret a literatury. Pravidelně sázíme, avšak Nejslawnější doteď netušil, že tak činíme proto, abych si tento sen splnila. (Zdravím, slunce mého života!)

4. Myslím si, že hodně lidí …
... je hloupejch. Gaussova křivka mluví jasně. O mojí pozici, zaplaťbůh, taktně mlčí.

5. Když myslím na školu, tak …
... je mi někdy líto, že mě v cílové rovince vyloučili za neúčast. Ale což, nemůže bejt každej vzdělanec. Vytáhnu na vás deset jmen slavnejch lidí, který taky ze studií prchli, jo? Jo?

6. Doma musím …
... uklidit. Ach můj bože, uklidit...

7. Přiznala bys dárci - po otevření balíčku - že jsi právě obdrženou knihu již četla?
Určitě jsem to nejmíň jednou udělala, když jsem byla mladé a blbé. Dneska bych se tvářila radostně. Jednu, kterou jsem četla, jsem si ostatně nechala nadělit jako svatební dar.

8. Beatles nebo Rolling Stones?
Rolling Stones? Neznám. Jistěže Beatles!

9. Latte nebo cappuccino?
Na tuto složitou otázku nemám vyhraněný názor. Beru cokoliv s kofeinem.

10. Muži s vousem nebo bez?
Tož to by záleželo. Třeba tento pán jednoznačně s. Ale Denzela Washingtona bych přes jeho hladkou tvář taky z lože nevykázala.

11. Dvě nebo tři děti?
S chůvou, nebo bez?