středa 8. května 2013
***
Čeština v ústech dětí
zazvoní do klícky kde s kanárčími trylky
se na noc políbí
a žbluňkne do postýlky
a pak když večer spustí své mokré povídání
složí se v dětském hrdle
a nezadýchá ani
otevře chvilku noci
zatáhne závoj víček
a šeptne na shledanou
a shodí pantoflíček
na malý krček hodin
nasouká kroužek snění
louskne si na havrana
a sklouzne v zapomnění
k ránu pak s prvním zvonkem
vkrade se v těla slov
zavýskne nad úponkem
a počne rybolov
a na noc s velkou sítí
a s poškrábnutím žilky
si přijde poplakat
a žbluňkne do postýlky
(neznámý autor, ghetto Terezín)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
To je tak.... krásné..!! Až mě zamrazilo. ( I bez toho,kde autor tvořil).
OdpovědětVymazatTak! Kdybych nevěděla, že to tak nemůže být, z fleku bych ji připsala Ortenovi. Spousta těch textů je... jak to jenom říct: dojímavá, ale protože holt jsem postižena jakýmsi vzděláním, jakkoliv se dokážu dojmout nad jejich tragickou hloubkou, čistě literárně je to průměr, podprůměr. Ale tahle tam na mě čekala, chytila si mě u druhého verše a už nepustila...
OdpovědětVymazat