pondělí 27. července 2015

Jak jsem se zúčastnila výběrového řízení

Rok se s pěti lety sešel, i nastal čas, abych se opět vrátila do zaměstnání. Již před několika měsíci jsem pojala oprávněné podezření, že návrat k původnímu zaměstnavateli bude provázen z jeho strany stejným nadšením jako z té mojí (totiž žádným, anžto práce na směny je s dětmi školkou povinnými doslova jackpot), i jala jsem se obepisovat nejrůznější firmy, které se zdály alespoň přibližně provozovat činnost subsumovatelnou pod hlavičku „práce s textem“.

Nejsem si jistá, jestli je můj životopis tak svěží dílko, nebo je matka s dětmi takové terno, každopádně se za několik měsíců ozvala firma celá jedna, a i ta až poté, co jsem děti zapřela jak Petr Krista. Legrace s oddělením HR mohla začít.

Legendy o smysluplnosti některých oddělení lidských zdrojů (apropos, lidské zdroje: budu vytěžena a uzavřena jako důl?) nelhaly. Na třetí kolo pohovoru se nás dostavilo asi osm. V čele stolu zasedací místnosti velikosti vhodné pro OSN nám jeden ze tří zúčastněných zástupců oné instituce oznámil, že nyní budeme kreslit obrázek. V tu chvíli můj zájem o danou pozici prudce poklesl. Nechci kreslit obrázky. Obrázků jsem, pane HR, za poslední tři roky nakreslila TŘI ŘITĚ. Chcete autíčko? Pokořila jsem však svou vzpurnou duši a na papír načmárala knihovnu a počítač. Dojem jsem vylepšila konstatováním, že se jedná o umělecký kus s názvem Klid na práci. Pan HR nepohnul ni brvou, koneckonců musel být zvyklý na ledacos. Od mých spolutrpitelů ho čekala ještě kytara, lesík, ptáček, procházka s pejskem, čtečka a půllitr.

Poté jsme byli odsunuti do vedlejší místnosti, kde jsme se jali pracovat na písemné práci, patrně abychom dokázali, že domácí práci č. 1, vytvořenou o samotě, za nás nevypracoval náš labrador. Každý z nešťastných byl pak odvolán k osobnímu pohovoru, a pokud jsem si doteď říkala, že prezentace vlastnoručního výtvarného výronu byl pouze neškodný ústřel, nyní mi bylo pochopit, že jsem tu špatně. Pan HR mi totiž kladl značně záludné otázky, dávající víc než tušit, že jeden z nás je mimo čas a prostor toho druhého. Totiž že on žije v čase a prostoru krále bramborových lidí, abychom byli přesní. Otázky zněly takto:

Víte, že jde o práci na dobu určitou? - Ne, můj labrador mi přečetl pouze část inzerátu a zrovinka tohle bohužel opomněl zmínit.

Jaký si představujete plat? - Psala jsem to do takové té kolonky, kterou jste na to speciálně vyčlenili. Čte VÁŠ labrador?

Co si myslíte, že by vašim kolegům na vás mohlo nejvíc vadit? - Jak JÁ mám vědět, co OSTATNÍM leze na nervy? Pištu by například, pane HR, mohlo prudit, že si nosím obědy v krabičce a nesocializuji se v místní chemičce, jen nešťastným omylem nazvané kantýna, zatímco nedobrovolně bezdětnou Marušku by mohla uvádět do deprese fotografie drahýchhyder na mém stole, avšak radostně by si se mnou vyměňovala recepty na kuskus.

Jak řešíte pracovní konflikty? - Připouštím, že i pro mě tato otázka jeví stopy racionality. Bez jakékoliv specifikace však na ni stejně nejsem schopná odpovědět. Jakože konflikt s uklízečkou se řeší stejně jako konflikt s nadřízeným nebo klientem? Mám zde sadu dvaceti hezkých příkladů, probereme si je jeden po druhém, nebo stačí z klobouku vytáhnout náhodného králíčka?


A tak dál a furt pryč. Vzato kolem a kolem, výsledkem celé akce, připomínající přijímací řízení na pozici ředitele NASA (© S. B., děkujeme), bylo, že každý z nezaměstnaných přišel asi o hodinu svého času, protože jsme museli čekat, až skončí ti ostatní (přiznávám, že jsem ji vyplnila četbou, takže se vlastně jednalo o svého druhu dovolenou, ale obvykle si k tomu dávám ještě kafíčko, dva cukříky, děkuji pěkně), a pan HR si udělal čárku za uspořádání pěkného assesment centra, jež nebylo assesment centrem, anžto se na něm nekooperovalo, a mělo tedy za účel pouze uspořit čas pana HR. Vítěz má smlouvu na příští půlrok, gratulujeme a jsme rádi, že jsem to nebyla já. Asi budu muset jít dělat za kasu. Přesvědčit někoho, že po zaučení dokážu zvedat předměty a otvírat a zavírat pokladnu, snad ještě zvládnu...

5 komentářů:

  1. Mami,

    to se ti zas povedlo!!!
    Akorát ti škodolibě přeju práci snů, i když tak přijdeme o další takové fajnové články!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Práce snů je vyhrát ve sportce, to by pak bylo článků! Asi bych měla začít sázet...

      Vymazat
  2. Hele, nejsem zrovna religionista, ale nezapřel Krista Petr? (Třikrát! Ještě dvě AC a třeba to pak vyjde!)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zradit, zapřít, hodinky, holinky, bába nebo sníh...! Píšu si do deníčku: když něco přepíšeš, tak si to taky přečti...:c)))

      Vymazat
    2. :o)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

      Vymazat