Felicita!

Ideologická příprava:

My jsme se chtěli najíst už v Boleslavi. Vážně. Oblezli jsme jistě polovinu restaurací, které tam mají, abychom je zavrhli, protože
a) vypadaly jako čínské bistro s nejistým sortimentem,
b) byly čínské bistro s nejistým sortimentem,
c) byly italské bistro s názvem evokujícím nejistý sortiment.

Zbytek, který jsme viděli, nabízel poctivé staročeské kuře s broskví.

Po této pouti jsme prolezli ještě půl Brandýsa, abychom se zase pokorně vrátili zpátky do restaurace k zámku, jelikož knedlíky v Záložně,

která disponovala půvabnou výlohou a sokolským nářadím u vchodu, vypadaly z dálky lehounce okorale.

Felicita. Štěstí. Hm.

Nejslawnější si na úvod nechal přinést carpaccio, které bylo podle jeho slov dost nijaké. Korunoval ho olivovým olejem, který na lahvi hrdě nesl nápis Extra virgine, méně hrdě pak datum spotřeby do roku 2011. Hm.

Hlavní chod byl o poznání lepší. Slawný sice frfňal, že lososa umím líp, ale člověk by si neměl nic nalhávat: můj geniální losos je připravován systémem pokus-omyl, přičemž omyly za poslední rok nad úspěšnými pokusy zvítězily v poměru 15:2.

Já, která se doma k hovězímu, které jeví byť i stopové množství kližky, nedostanu, jak je rok dlouhý, jsem zaržála, neb měli ossobuco s fazolemi a zeleninovou omáčkou. Omáčka vyvážená, fazole nedosahovaly geniality fazolek pana Ramsaye, ale kdo dosahuje, že. Byly dobré, a to je co říct. Pyré dobré. Žel, maso bylo už lehce vysušené, a vzhledem k tomu, že u ossobuca je ossobuco jaksi hlavní ingredience, je to závada mírně větší než malá.

Dezerty velmi chutné, víno od Skoupila též. Obsluha vlídná a úslužná, tuším i úsměv občas někdo přihodil.

Bonusové body: Plivník byl obsloužen porcí zmrzliny zadarmo, poté co byl odhalen, jak se dobývá na moji.

Vcelku to vypadalo jako s těmi fyziky: taková krásná teorie, jen ta realita to tak nejapně kazí. Ale tož ja, člověk tam kvůli tomu přes půl světa nepojede, ale když už tam jednou je, je to minimálně zvažovatelná varianta.