Rozjařeni štěstím začátečníků vydali jsme se do Staré Boleslavi, kde mají o víkendu v deset dopoledne vynikající zákusky přímo u kaple blahoslaveného Podivena, který si ji zasloužil tím, že se stal zavražděným sluhou taktéž zavražděného svatého Václava, a poté popřel přírodní zákony, jelikož ač umístěn na strom, odolal zubu času a ni zvěř se ho netkla. Člověk si říká, že by mu jistě bylo milejší popřít přírodní zákony spíš tak, že by po útoku nezemřel, ale Boží milost si nevybírá. Zmrzlinu tu mají poněkud přeslazenou, ale dobrou. Malinová s kouskama malin. Kaple není přístupná veřejnosti.
O něco málo dále se v půl jedenácté nachází zamčený Kostel Nanebevzetí Panny Marie,
Ještě o něco dále a později nám bylo lze spatřit zavřenou baziliku Václava
s půvabným zátiším.
U té je podle tvrzení pána, který nedaleko opravoval své koně, nejlepší restaurace v Boleslavi, ale vzhledem k tomu, že z nejlepší restaurace nevábně zaváněl nikoliv borový háj, ale přepálený tuk asi tak na kilometr daleko, cestovali jsme dále.
Brandýs ukázal o něco vlídnější tvář, když zpřístupnil říční loď a zámek, který jsme nenavštívili jen díky tomu, že batolata nejsou přístupna hodinovým prohlídkám uzavřených prostor.
Ukázalo se zde, že odkládat nápojové nádoby je zřejmě nějaká novější lidová tradice, neboť na mostě jsme objevili sklenku s kusem citrónu a zbytkem blíže nezkoumané tekutiny.
Mají tu také půvabný střet kultury staré a nové,
i střet kultury tuzemské a cizozemské.
Údajně se zde nachází i židovský hřbitov, ale, kdo by to byl řekl, je zamčený. Zda trvale nebo pouze po čas naší návštěvy, se nepodařilo zjistit.
Žádné komentáře:
Okomentovat